Našel jsem si práci ve firmě na rekonstrukce krovů a roubenek. Tam jsem vydržel 6 měsíců, pak jsem dělal 3 měsíce v truhlárně a nakonec jsem se rok věnoval řezbaření. Hlavně misky a lžíce.
A pak se to stalo. S kamarádem architektem Filipem Havlíkem jsme se nastěhovali na venkov a zrekonstruovali dům, ve kterém jsme žili. Tam jsem si poprvé sáhl na řemeslo tak, jak jsem si přál. Byl jsem svým pánem, dělal jsem detaily podle svého (a zpočátku hlavně Filipa) a učil jsem se strašně moc.
Spolupráce se nám líbila tak, že jsme přijali zakázku na náš první tiny house a už to jelo! Díky Filipovi jsme neměli problém s odborností a technickými postupy, protože měl všechno poctivě nastudované. Já jsem se učil efektivní postupy a vychytávky z YouTube, vybíral jsem nářadí a podobně. Moje vzdělání tak vznikalo postupně při první stavbě, primárně z Filipova vedení. Dnes k němu přispívá značně i AI, kterou používám především pro hledání nových technologických postupů.
Obrovskou výhodou spolupráce s Filipem bylo, že jsem se skoro nemusel věnovat managementu stavby. Věnoval jsem se marketingu a obchodu, ale stavbu řídil on. Což byla škola k nezaplacení – mohl jsem se soustředit na řemeslo a management nechat plavat. Takhle to šlo víceméně celé naše tři společné projekty.
Dnes už s Filipem spolupracuji jen externě – dělá pro mě studie, projekty, inženýring a stavební povolení (+ konzultace v průběhu stavby) a já dělám všechno ostatní. A musím tedy přiznat, že všechno dobře zorganizovat a vykomunikovat s klienty je pro mě kolikrát větší výzva než samotné řemeslo. Ale baví mě to všechno!
Jsem šťastný, že jsem za těch 8 let ušel tak dlouhou cestu a že nyní můžu hrdě říct: umím postavit dům od základů po vestavěný nábytek. Naučil jsem se dělat:
- dřevěné konstrukce,
- různé typy povrchů,
- zvládnu komplet koupelnu i kuchyň,
- instalatérinu,
- elektriku,
- základní truhlařinu... prostě všechno.
A ano, nejsem ve všem „papírový“ odborník, takže když řeším něco nového, odborníky si volám na konzultaci, abychom vymysleli vhodný postup a zkontrolovali kvalitu. Protože ta je u mě vždy na prvním místě.
Pokud sedíš v kanclu, už Tě to nebaví a raději by ses vydal na cestu řemesla, můžu Ti to jen vřele doporučit. Je to paráda. Pracuju víc než kdykoli předtím, ale baví mě to tolik, že je to pro mě čistá radost.